Na základě údajů Českého institutu pro akreditaci bylo v České republice v únoru 2020 akreditováno celkem 251 zdravotnických laboratoří (dle normy ČSN EN ISO 15189:2013 Zdravotnické laboratoře – Požadavky na kvalitu a způsobilost). Z toho více než 53 % zdravotnických laboratoří působilo pod nemocnicemi a dalšími zdravotnickými zařízeními (léčebny, polikliniky). Přibližně 41 % zdravotnických laboratoří působilo jako privátní subjekty, např. jako součást nadnárodních společností či laboratorní praxe konkrétního lékaře. Necelých 6 % laboratoří provozovaly ústavy a instituty vč. univerzit (např. Státní zdravotní ústav).
Nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení, kam patří i zdravotnické laboratoře, může ohrozit veřejné zdraví i životní prostředí, přičemž největší rizika vznikají při nakládání s infekčními, toxickými a ostrými zdravotnickými předměty.
Laboratoře, jakožto původci odpadů produkují zejména odpady z podskupiny 18 01 (Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí) dle Katalogu odpadů, a to odpady kategorie N, případně O/N (v případě odpadů s katalogovým číslem 18 01 01 a 18 01 02).
Jedná se zejména o tyto druhy odpadů:
18 01 01 – Ostré předměty (kromě čísla 18 01 03)
18 01 03 – Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce.
V některých případech (patologické laboratoře) se jedná i o produkci odpadů pod katalogovým číslem 18 01 02 – Části těla a orgány včetně krevních vaků a krevních konzerv (kromě čísla 18 01 03).
Laboratoře jsou navíc původcem odpadu pod katalogovým číslem 18 01 06 – Chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky, což jsou např. neupotřebené laboratorní chemikálie nebo chemikálie, které jsou vypouštěny z laboratorních přístrojů. Praxe je dvojí, v některých případech dochází ke stáčení tohoto odpadu do vhodných nádob (např. kanystry) a ty jsou s jinými nebezpečnými odpady předány oprávněné osobě dle zákona o odpadech. V ostatních případech je tento odpad vypouštěn, někdy až po dezinfikování, do kanalizace. Pro tento postup je nezbytné, aby daná laboratoř provedla potřebné rozbory a požádala příslušný vodoprávní úřad k udělení patřičného souhlasu (resp. o udělení souhlasu požádá vlastník nemovitosti, pokud jím není sama laboratoř).
Laboratoře jsou vybaveny i lékárničkami, nesmí se tedy zapomínat, v případě překročení expirace, na řádné nakládání i s odpadem 18 01 09 – Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 01 08. Nepoužitelná léčiva od právnických subjektů nelze předávat do lékáren a musí být tedy sjednáno předání oprávněné osobě dle zákona o odpadech.
V laboratořích vzniká také obalový odpad ze skupiny 15 (Odpadní obaly) dle Katalogu odpadů. Může se jednat o běžný obalový odpad (15 01 02 – Plastové obaly; 15 01 01 – Papírové a lepenkové obaly), který vzniká např. při vybalování laboratorních pomůcek a přípravků. V závislosti na funkci obalu a obsahu, pro který obal slouží, je zařazován do ostatních odpadů (papír, plast) nebo do odpadů nebezpečných (15 01 10 – Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné). Dále vzniká papír ze skartace dokumentace a běžný komunální odpad vyplývající z doplňkových činností jako např. administrativa či stravování zaměstnanců.
Laboratoře v rámci nakládání s odpady ze zdravotní péče musí mít uzavřen smluvní vztah s oprávněnou osobou, která jim zajišťuje svoz a využití či odstranění vznikajících odpadů. Běžný komunální odpad může být kromě smluvního vztahu s oprávněnou osobou řešen v rámci nájemní smlouvy nebo smlouvy s obcí (pokud je tato možnost obcí umožněna).
Technické vybavení laboratoře související s nakládáním s odpady podskupiny 18 01 je z velké části závislé na velikosti laboratoře a produkci tohoto odpadu. Ideální je, pokud laboratoř disponuje samostatnou místností pro shromažďování odpadu do doby jeho vyzvednutí oprávněnou osobou. Frekvence odvozu musí naplňovat ustanovení z vyhlášky č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška ukládá původci povinnost odpad třídit v místě vzniku, nebezpečný odpad poté ukládat do označených, oddělených, krytých, uzavíratelných, nepropustných a mechanicky odolných obalů, podle možnosti spalitelných bez nutnosti další manipulace s odpadem. Shromažďování odpadu infekčního a patologického v k tomu vyhrazených prostorách před konečným odstraněním je možné nejdéle po dobu 3 dnů, případně po dobu jednoho měsíce v mrazicím nebo chlazeném prostoru při maximální teplotě 8 °C. Vysoce infekční odpad musí být bezprostředně v přímé návaznosti na jeho vznik upraven dekontaminačním zařízením.
Výše uvedený výčet odpadů v rámci laboratoří je pouze ilustrační, konkrétně závisí na typu diagnostikovaných vzorků (tj. diagnostické laboratoře se zaměřením na obory klinické biochemie, hematologie, imunochemie, imunologie, alergologie, mikrobiologie, patologie aj.). Laboratoře mohou diagnostikovat také vzorky pocházející z veterinární péče, tomu adekvátně odpovídá produkce odpadů podskupiny 18 02 (Odpady z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí zvířat).
Vzniklý odpad musí být v místě vzniku ukládán do označených nádob (označených v souladu s právními předpisy), které splňují nároky kladené na jednotlivé druhy odpadů (např. certifikace pro ochranu před poraněním ostrými předměty, pro odolnost proti propíchnutí stěny nádoby a také odpovídající mezinárodní dohodě o převozu nebezpečného odpadu ADR).
Při nakládání s odpady je nutno postupovat podle schválených provozních řádů. Detailní postupy při nakládání s odpady ze zdravotnictví poskytuje Metodika pro nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení, která je zveřejněna na webových stránkách MŽP jakožto certifikačního orgánu pro tuto metodiku (Metodika zpracována SZÚ).
Pokud potřebujete zkonzultovat dotaz/problém v oblasti nakládání se zdravotnickými odpady nebo si nejste jistí výkladem legislativy, tak nás neváhejte kontaktovat na poptavka@gsolution.cz.
Rádi Vám poradíme.
